I – Ťing

Úvod:

Kniha proměn (I-Ťing) je jistě nejstarším lidským dílem. Vycházela ze systému PA KUA, který je připisován králi Fuhnimu (asi 2700 př. n. l.). Byla to doba počátku čínské kultury, neboť císař Fu prý zavedl užívání ohně, lov a rybolov. Podle pověsti nalezl Fu Hsi osm základních znaků – trigramů na hřbetě draka, který sestoupil z nebes. Podle nich pak byla sestavena kniha proměn, aby odkryla smysl bohů a ve všech podobách probádala převraty vesmíru.
Kolem roku 1000 př. n. l. král Wen Wang se synem opatřili výroky a obrazce komentářem. Později prý redigoval knihu i Konfucius. Původním účelem znaků knihy I-Ťing bylo zkoumání osudu. Zatímco se každé orákulum omezuje na to, že učiní výrok, jehož splnění musíme očekávat, dává kniha proměn nadto poukazy, jak se máme v různých situacích chovat. Co však platilo před 4500 lety, ovládá Čínu i dnes. S osmi základními znaky se setkáváme všude. Namalovány na dřevěných deskách nebo vlajících praporech nebo vyryty na štítech ze zlata, visí nad domovními vraty, krámy a se střech – stále připomínají výroky knihy. Na ulicích sedávají věštci  Sijen Seng, sedící u stolečků s knihou proměn před sebou.

Svět je podle I-Ťing jednotným celkem, z něhož jedna část je skrytá, nadsmyslná, druhá část je zjevná – přístupná našim smyslům a našemu myšlení. Spolupůsobnsot zemských a nadsmyslných sil, tajemné prolínání nadsmyslného a zjevného označuje Číňan slovem Tao – cesta, dráka. Veškeré vnímatelné nabytí má své skryté pozadí, které je s bytím v pevně uspořádané souvislosti. Jestliže se vědomě nebo nevědomě proviňujeme proti tomuto pořádku (Evropan by užil slova přírodní zákon), pak nám naše konání působí škodu. Čím více se blížíme tomu, co je skryto, tím spíše najdeme správnou cestu. Prostředníkem k tomu, aby se nám staly zjevnými věci skryté a nadsmyslné, je právě toto orákulum.
Projevy dvou sil, které se všude vyskytují v nejrůznějších podobách a jsou nositeli všech protikladů, jako jsou nebe a země, tma a světlo, výška a hloubka, muž a žena, jsou jang a jin, tvůrčí a přijímající principy, aktivita a pasivita. V tvůrčím principu spočívá síla v utváření idejí, avšak je zapotřebí přijímajícího k tomu, aby ideje došly uskutečnění. Přijímající prvek je nikoli protikladem, nýbrž doplňkem. Přijímá tvůrčí semeno a dává bytostem jejich hmotnou podobu. Tvořivost je podle své podstaty pohybem, přijímání klidem. Jedno není myslitelné bez druhého. Neustálým vzájemným působením principů jang a jin je všude na zemi a nebi ve stálém pohybu. Tyto proměny se uskutečňují dle určitých zákonů. Den a noc, květ a plod, jaro a léto, každý stav se stále proměňuje v jiný.
Protože kniha proměn byla vytvořena v souladu s těmito zákony, může stanovit pravidla našeho konání. Každý stav vyžaduje zvláštní způsob jednání, který vede k úspěchu, je-li v souladu s Tao cestou. Jako zahradník podle semene pozná rostlinu a zná správný způsob ošetření při růstu, tak I-Ťing nás poučuje o
tom, co máme dělat a čeho máme zanechat, jsme-li v těžké životní situaci. Proměny nemají vědomí ani konání, jsou klidné a nehybné. Je-li však k nim dán podnět, pak pronikají celý vesmír.