Život

Co tu vlastně děláme, proč vlastně žijeme, proč jsme, život je nefér a někomu by ani neměl být dán.

Někteří jsou rádi a život si užívají, někteří v depresích nevědí, co by měli dělat, mnoho lidí zase myslí na sebevraždu, někdy je to správná cesta

Někdy, ne často, přemýšlím o životě a o smrti, dívám se na lidi a přemýšlím o tom jaký asi tak vedou život jak se asi tak mají a někteří jsou rádi, že jsou. Docela je chápu, tenhle život je cesta plná bodláčí, nic a nikdo se s Vámi nemazlí, proč by jo, každý má své problémy a nechce jich mít ještě víc.

Možná že by se život dal rozdělit na určité vrstvy na jednom konci by byli šťastní lidé, a na druhem lidé opuštění, bez všeho o čem kdy snili, bez přátel, bez rodiny... V životě nedokázali to, co chtěli dokázat, jak bych řekl já, tohle není pohádka.

Já cítím pocit, je to něco, co se ze mě rve ven, já nevím co to je, možná že to co cítím, je to, že něco dokážu nebo jenom takzvané ticho před bouří, po kterém přijde velký pád. Možná že Vy cítíte to samé, možná že je to osud, který se nám píše. Někteří ho už znají, někteří ho prožívají, a jiní čekají. Ne všechny dopadly dobře, spíše naopak. Dost lidí skončilo bez domova, dost lidí snilo o životě, který by chtěli, ale nepodařilo se jim to. Dost lidí chce mít rodinu, ale nemůžou, dost lidí je na dně. Je čas se odrazit, změnit život, i když jde jenom o maličkost. Užívej si i detailu, i když jsi na dně, nebo ne, je to důležité. Hlavní je věřit, ne všechno se musí splnit, ale něco musí.

Hlavní je, aby na tebe nezapomněli, aby věděli, že si tu byl, třeba si nic nedokázal, ale byl si tu na tomhle světě.

Každý si na něco hraje, každý se přetvařuje. Nikdo není takový jaký by chtěl být.

Enza