Jak jsem se učila na zkoušky.

Jsem 15 let vdaná, mám 2 děti, chodím do práce. A přesto všechno jsem se rozhodla studovat. No, nevěděla jsem, do čeho vlastně jdu. V dobách, kdy jsem se učívala na střední škole, jsem tomu moc nedala. Stačilo mi jednou slyšet a dvakrát přečíst a v hlavě to zůstávalo bez problémů. Jenže s léty a dalšími závazky musím hlavu používat i na jiné věci a byla jsem zvědavá, jak to učení po letech dopadne.
Dozvěděla jsem se o mentálních mapách a řekla jsem si, že to zkusím. Na doporučení jsem si koupila knížku, přečetla ji jedním dechem, vybavila se barevnými fixami, papíry  a začala aplikovat v praxi. A stalo se něco naprosto neuvěřitelného – já se vážně naučila. Dokázala jsem strávit u učení i několik hodin a přesto jsem netrpěla pocitem, že by to byla otrava. Ani jsem nepodlehla pocitu, že mi to neleze do hlavy, protože ono tam po zpracování učiva do mentální mapy zůstávalo docela hodně vědomostí. Na první zkoušku jsem šla velmi nervózní, ale jakmile jsem zjistila, že v hlavě mám to, co tam potřebuji mít, a navíc si na to dokážu i vzpomenout, uklidnila jsem se a další zkoušky už jsem zvládala v podstatně větším klidu a pohodě.
Říkám si, co všechno jsem mohla dokázat s tímto úžasným nástrojem, kdybych o něm věděla a uměla ho používat v době, kdy jsem byla mladá a měla jsem celý život před sebou. Ale kdyby jsou chyby. Jsem ráda, že jsem se k této informaci vůbec dostala, dokázala překonat nedůvěru a vyzkoušela to. Doporučuji všem, hlavně dětem, aby se učili pomocí mentálních map. Je to zábavné a s minimem vynaloženého úsilí dosáhnete maximální účinek. A o to v životě jde – dokázat se bavit i u toho, co musíme udělat a moc se nám do toho nechce.
Na prahu dalšího semestru tedy volám – ať žijí mentální mapy! Už se těším na další zkouškové období...

ukázka myšlenkové mapy: